Používané metody měření

merici_technikaNabízím komplexní služby v oblasti diagnostiky inženýrských sítí, které lze rozdělit do dvou skupin podle toho, zda je cílem zjistit přesné místo ztrátového poruchového úniku, nebo zaměřit stávající trasu všech inženýrských sítí, nebo. najít polohu zeminou překrytých vodovodních ovládacích zemních armatur (šoupátkové ventily, přípojkové kohouty, požární hydranty), kovové poklopy od různých šachet. Dále je možné vyhledat další ztracené kovové (feromagnetické) předměty.

Poruchy zaměřím na všech venkovních i vnitřních tlakových vodovodech a topných systémech. Předchází tomu jejich plošné elektroakustické proměření, a to v různě velkých areálech, obcích, městských částech a všude tam, kde byly zaznamenány výší ztráty vody. Po zaměření poruchových signálů způsobených unikající vodou, dochází k rozdělení do poruchových úseků, ve kterých se následným korelačním měřením (pomocí počítače), přesně zaměří jednotlivá místa poruchových úniků. 

Korelační (počítačové) zaměření

Počítačové zaměření míst defektů pracuje se 2 poruchovými signály, které se šíří po potrubí od místa defektu na obě strany. Je tedy nutné jejich zaměření minimálně na dvou místech (tj.armaturách) jedno před hledaným defektem a druhé za ním (tzn. že je třeba dostatek armatur – tj. požárních hydrantů, šoupat, přípojkových kohoutů, atd.), dále se počítají vodovodní šachty a místa kde potrubí vstupuje do objektů. Ani korelační měření však není možné použít vždy, a to především u plastových rozvodů jejichž útlum potřebných poruchových signálů bývá značný. Tento typ měření tedy nelze použít v případech, kdy byl z různých důvodů (nejčastěji to bývají staré opravy pomocí výseků, opravných pasů, střídání materiálů atd.) zaměřen poruchový signál pouze na jednom místě. Pokud v měřené lokalitě nebyly zaměřeny žádné poruchové signály, nastupují pak spolu s elektroakustickým odposlechem, další postupy a nové technologie, jejichž nutnost použití však  dopředu předpokládat nelze.

Elektroakustické zaměření

Zaměřování míst poruch, založená pouze na elektroakustickém odposlechu přímo z terénu se provádí tam, kde není možné použít přesnější korelační zaměření. Jejich přesnost bývá více ovlivněna vnějšími vlivy např. vlastním povrchem (asfalt, beton, štěrk, panely, vysoká tráva, sníh), mírou okolního hluku, hloubkou uložení potrubí a mnoha dalšími faktory, které zase korelaci tolik neovlivňují. Při tomto druhu měření je zapotřebí, aby místo jeho konání nebylo zatížené automobilovým ani jiným hlučným provozem, dále je přínosná co nejpřesnější znalost trasy potrubí (hlavně toho plastového bez identifikačního vodiče), protože pokud má být akustický odposlech co možná nejefektivnější, musí být veden nejlépe co nejpřesněji nad jeho pomyslnou osou a poruchová kapacita i tlak by měly být dostatečné. Voda z poruchy by měla nejlépe stříkat směrem k povrchu, ne opačně dolů, a potrubí by nemělo ležet pod vodou v zaplavené dutině (zatopený prostor kdy uniká voda do vody=nulový přenos zvuku).

Termografické snímkování

Provádí se pomocí teplotně citlivé Termokamery, která odhalí všechny poruchové netěsnosti na podlahovém topení, rozvodech topení a teplé užitkové vody v interiérech, kde jsou tyto uloženy v menších hloubkách. Tyto hloubky jsou pro tento typ zaměření pomocí termokamery spolu s nedostatečnou (vychladlou) teplotou jediným limitujícím faktorem. Nevadí zde ale hlučnost okolního prostředí, nedostatečný tlak ani nevhodné umělohmotné materiály potrubí, které jsou pro zvukové zaměření zcela nevhodné.

Zaměření tras inženýrských sítí

Tento typ měření je rovněž  závislý na jeho rozsahu a úseku, ve kterém se měření provádí (zda se jedná o úsek více či méně zatížený ostatními inženýrskými sítěmi). I zde je zapotřebí výchozí bod např. vodovodní armatura, v případě LPE/PVC apod. musí být dle normy přístupný identifikační vodič, tím nejčastěji bývá izolovaný měděný zemnící drát, který kopíruje celou cestu potrubí z plastových materiálů.  Tento pak musí být pro jeho možnost připojení k trasovacímu vysílači vyveden na povrch v ovládacích zemních armaturách, šachtách, vstupech do objektů apod. Celkově je pro přesnost zaměření nejlepší připojení přímé (galvanické), připojení nepřímé tj. pomocí rámové antény může být méně přesné, trasovací vysílač je nutné více přenášet, pro kratší dosah jeho signálu s ohledem na technický stav měřeného materiálu, který vykazuje značné rozdíly v délce přenosu potřebného trasovacího signálu. V případech zaměření trasy v místech zatížených větším počtem inženýrských sítí, dochází často k jejich vzájemnému rušení. Trasovací signál pak může více přeskakovat na ostatní blízké inženýrské sítě. Vysílač zde anténou vysílá určitou frekvenci, která se šíří elipsovitě po trasovaném potrubí/vodiči, ale pokud jich je větší počet, a navíc s nedostatečným krytím, dochází snadno k přeskakování vysílaného signálu z jednoho vodiče na druhý a dochází k chybám, a to i při galvanickém napojení. Trasovací vysílač tedy vyšle po přímém/galvanickém napojení, nebo nepřímém pomocí rámové antény, do trasovaného vedení signál o určité frekvenci, a ten se následně snímá trasovacím přijímačem přímo z terénu.

Feromagnetické zaměření

Vhodné k zaměřování pře-asfaltovaných, zatravněných nebo jinak překrytých kovových částí, např. šachty, vodovodní popř. jiné armatury (zemní šoupátkové ventily, přípojkové kohouty, požární hydranty atd.). Vše do maximální hloubky až 0,75 m (dle jejich velikosti). Jejich zaměření však bývá závislé na skutečnosti, jedná-li se o normální zeminu nebo navážku s výskytem jiných feromagnetických (kovových) částí. Důsledkem pak může být větší počet zkušebních výkopů, protože měřící přístroj mezi nimi, s výjimkou jejich velikosti, nerozlišuje.

Kontakt

Petr Tlučhoř
sídlo: Praha 8
mobil.: +420 603 411 817
IČ: 64906809
e-mail: tluchorp@gmail.com